Smutná série úmrtí vzácných lidí jakoby neměla konce….
Když jsem dnes na netu uviděl zprávu, že v necelých jedenasedumdesáti letech zemřel legendární skokan Jiří Raška okamžitě jsem si vybavil chvíle před více než 40ti lety kdy jsme s tátou chodili na Bučiska kde se na různých závodech tento skvělý sportovec a skromný člověk dal vidět „v akci“. Matně si vzpomínám, že jsem ho chtěl v letu zachytit tátovou Flexaretou, samozřejmě marně…
Tak mi zůstala jen tato vlastnoručně podepsaná fotografie, pár vzpomínek a výčitky, že když jsem ho občas ve Frenštátě potkal, že jsem mu nedokázal složit poklonu. Ale on si na to stejně nepotrpěl…..
Mám rád tyhle bohatýry z dob, kdy se sport ještě nedělal pro prachy. On byl v repre 16 let, a pořád pracoval v Mezu ve Frenštátě. Bez něj by asi neskákal Parma, ani Janda, nebyl by takový můstek ve Frenštátě, i když ten už má svou slávu zřejmě taky za sebou…..
Slyšel jsem ho vyprávět v rádiu, jak v roce 64 nemohl jet na olympiádu, protože nebyly peníze a mohli jet jenom dva reprezentanti a jel nakonec až v roce 68 do Grenoblu. Kdyby ho možná pustili už tenkrát, mohli jsme mít těch medailí i víc…