Pane kolego Tihelko, cesta do Poličky a zpět zasněženou Moravou se vydařila, měl jste jet se mnou…..

Snad příště.

Celý článek zde:

http://bilekpavel.blog.cz/1202/zasnezenou-moravou

Poslední lednovou neděli jsem si udělal radost a prožil bílý jiskřivý den v horách. Zavítal jsem do míst, která dobře znám a kde vím, že nikoho nepotkám. Jenom já a a můj pes Nero, ticho, třpyt, co bolí a sílící únava s postupujícím časem.

Celý článek zde :

http://bilekpavel.blog.cz/1202/jiskrive-ticho

Nedalo mi to a podařilo se mi zjistit příběh místa, kde jsem při své cestě domů z Poličky našel pobořenou kapli u cesty….

Tady je : http://bilekpavel.blog.cz/1202/kaple-v-zaniklem-muzlove

Jeden zimní den, ptačí křídla a bílý kámen……

Odkaz na článek : http://bilekpavel.blog.cz/

Nazdár ogaři a cérky. Mám vás všechny pozdravovat od Olšise. V neděli jsme se spolu potloukali Teslou a něco pofotili. Pár fotek zde.

Smutná série úmrtí vzácných lidí jakoby neměla konce….
Když jsem dnes na netu uviděl zprávu, že v necelých jedenasedumdesáti  letech zemřel legendární skokan Jiří Raška okamžitě jsem si vybavil chvíle před více než 40ti lety kdy jsme s tátou chodili na Bučiska kde se na různých závodech tento skvělý sportovec a skromný člověk dal vidět „v akci“. Matně si vzpomínám, že jsem ho chtěl v letu zachytit tátovou Flexaretou, samozřejmě marně…
Tak mi zůstala jen tato vlastnoručně podepsaná fotografie, pár vzpomínek a výčitky, že když jsem ho občas ve Frenštátě potkal, že jsem mu nedokázal složit poklonu. Ale on si na to stejně nepotrpěl…..

Před koncem roku jsem často jezdil do Poličky.

Celý příspěvek →

Václav Havel zemřel…..

Viděl jsem včera záznam, když se naposled vítal se svým přítelem Jeho svatostí Dalajlámou. Nemohl jsem se ubránit slzám….je dobře, že ještě stihl přijel, prý se okamžitě rozhodl navštívit Českou republiku, i když se očekávalo delší jednání o termínu návštěvy.

Havel pro mě byl borec, jakých není mnoho. Ještě více jsem však obdivoval jeho první ženu Olgu, bez ní a její podpory by to nemohl být on…Myslím si ale, že nám pořád nedochází, jak těžší by to mohlo být, kdybychom ho neměli v čele státu, jeho prestiže a úcty, co požíval za hranicemi. Lidé nezapomněli, ty davy včera na Václaváku mi daly trochu naděje, že snad ještě ideály mezi lidmi žijí….V době, kdy je všechno relativní a přijatelné je jen to, co přinese zisk, je to pro mě dobrá zpráva.

Jsem moc rád, že jsem byl při tom, když jsme dostali šanci být svobodnými lidmi. Ať už dneska máme blbou náladu a všechno se nám zdá špatně, přesto bych neměnil ani náhodou…Vzpomínám si, když jsme stávkovali, jak moc jsem tomu mužíčkovi, co působil trochu legračně a bezbranně, fandil. Nešlo mu nedržet palce…

Myslím, že disent je stále nedoceněný fenomén, tak různorodý a pestrý, bylo to životodárné podhoubí….Škoda, že už tito lidé odcházejí, někteří příliš brzy.